levé básně

přímky a úsečky

přišli jsme jsme na věky, odcházíme zpola,
v přístavech unylých z prachu a olova,
z oceli setnuvší hlav stále dokola,
z plakátů překrásných žen vstanem z popela..
___________________

z úsměvů o míru, co jim tak slušely,
z nadějím zástupů, jichž se nezastaly,
z útěchou divých vod, kolíbaj šakaly,
poslouchaj vévody, hanby a pohany..

___________________

životem začínej přímkou z nekonečna,
hledáme zbytečně úsečky z netečna,
začátky a konce příběhů smutečna,
povstání do blízka, do konců zbytečna..

___________________

z komet k nám létají ohnivé ocásky,
z leknínů, blankytů pošlou nám provázky,
a v očí jiskry nám konejší otázky,
přinesou střevíce, tanečky pro lásky..

___________________

měli jsme jen přímky, zůstaly úsečky,
poloměr neznámý, ztrácí nám ovečky,
od všude do všude, ještě jsou drobečky,
chyt si svou kapku a postav hrnečky..

___________________

proto nám ještě dnes, nevšední svítání,
proto nám opět zas, neujde doufání,
proto si každý z nás, odbude zoufání,
proto jsme společně, zvoleni k poznání..

Černošská zpověď

Skvost a šperky z hladomoru,
krutým svědomým na světobolu.

Černá záře kůže holé
hrdá pěst na rané zore.
Hladomore, hladomore
černošská je odpověď
mlčenlivá jako svět...

Kolik žití, tolik bolu,
kolik lásky, tolik hladu.
Kolik hrdosti, tolik starostí,
kolik statečnosti, tolik strastí.

Prázdné misky nedonutí
hrdý národ stovek let,
aby jednou pro vždy, navždy
ze svých očí spustil svět!

Krutý život příkoř drsnou,
nedonutí pravdu jasnou..
Že kdo se dívá očím zpříma,
a přijímá jha a bříma
neustoupí ze svých cest!

Ten bude
stále věčně nosit
ve svých očích,
hrdou čest! 

Podaní a oddaní 

Na bílých vousech, nosí se podaní,
tvářemi sejí, co v sítích nemají..

Podnosy odnáší branami hory,
obzory porob a větrům sedlají..

Kaňky a oblázky, v mlázích se neznají,
nevejdou ve stáří a spolu nejedí..

Po známých odbočkách rovně se prochází,
s ohledem na sebe i ohně nechají..

Ni klapot střevíčků, si je kdy podmaní,
ni léta ve větrech, vlasů tam sekají..

Povozy praskání soustavné provází,
čas káže na směry a jiný nedají..

Kulaté s hranami podpěry hledají,
na nožích ustláno soustavně čekají..

Po trávě naboso, tak občas zapějí,
a na nic jiného se snad už neptají..